Finanční gramotnost, často přehlížená a podceňovaná, se stává klíčovou kompetencí v době, kdy je okamžité uspokojení potřeb otázkou pár kliknutí. Majitelé několika kreditních karet, z nichž každá je v mínusu, se dostávají do neviditelné pasti moderní ekonomiky. Záporný zůstatek je pouhým eufemismem pro dluh, který se v současné společnosti stává normou. Každá další karta přispívá k pocitu větší kupní síly, což je paradoxní, protože čím více peněz si člověk půjčuje, tím chudší ve skutečnosti je. Jde o dočasné řešení, které spouští spirálu úroků, před nimiž není úniku.
V Česku jsou stále populárnější služby typu „buy now, pay later“, případně rozložení již provedené platby na splátky. Banky si poskytováním těchto služeb zajišťují loajalitu svých zákazníků. Samotný proces schvalování je tak snadný a rychlý, že je pro spotřebitele těžké odolat. Podle průzkumu provedeného agenturou Ipsos na konci roku 2023 mělo zkušenosti s půjčkou 79 % respondentů. Češi si nejčastěji půjčovali peníze na automobily a motocykly (34 %), na rekonstrukci bytu (27 %), na spotřební elektroniku (26 %), na bílé elektrospotřebiče (25 %) a na vybavení bytu (23 %).
Díky bankovním aplikacím si lze vyřídit půjčku i online, a to během pár minut. Porozumění tomu, jak finance fungují, přitom zůstává pozadu. Česká bankovní asociace uvádí, že desetina Čechů se zadlužuje vysoce rizikově.
Podle průzkumu finančního zdraví Čechů se s nízkou úrovní finanční gramotnosti potýká třetina produktivní populace. (Průzkum provedla společnost Ipsos pro Českou spořitelnu a Evropu v datech v březnu letošního roku.) Problematická byla pro respondenty například otázka týkající se diverzifikace finančních prostředků. Téměř pětina Čechů uvedla, že uložení peněz na více míst nesnižuje riziko jejich ztráty.
Průzkum odhalil také nedostatky Čechů v porozumění základním zákonitostem investování. Například na otázku, jestli nákup podílu v akciovém fondu přináší méně rizik než nákup jedné akcie společnosti, nedokázala správně odpovědět více než polovina Čechů. (Pozn. red.: Nákup podílu v akciovém fondu je bezpečnější díky rozložení rizika mezi větší počet jednotlivých akcií.) Investování peněz bez náležitých znalostí připomíná loterii, v níž hráč vsadí určitou finanční částku a potom hádá, která čísla budou vytažena z osudí.
V mezinárodním srovnání Eurobarometru si Češi ve finanční gramotnosti stojí průměrně. Nejvyšší příčky v průzkumu obsadilo Nizozemsko, Finsko, Dánsko a Estonsko, nejnižší příčky Rumunsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko a Řecko. Z průzkumu finančního zdraví Čechů dále vyplývá, že finanční gramotnost mužů je v Česku výrazně vyšší než finanční gramotnost žen. Výsledek není až tak překvapivý, vezmeme-li v potaz, že v roce 2023 skončilo Česko v rámci Gender Equality Indexu na 25. místě mezi zeměmi EU.
O genderové nerovnosti v české společnosti svědčí i přetrvávající pay gap. Rozdíly v odměňování mužů a žen jsou dány genderovými stereotypy typu: „Muž musí vydělávat víc, vždyť se stará o rodinu“. Samoživitelky by na to asi měly jiný názor. Horší platové podmínky žen jsou dány také tím, že ženy pracují v méně placených profesích, například ve vzdělávání nebo ve zdravotnictví. Navíc jsou nezřídka nuceny přerušit svou rozjetou kariéru, když se stanou matkami. S nižšími příjmy a větší finanční nejistotou je pro ženy obtížnější odhodlat se k tomu, aby si vyhledávaly informace o investování a začaly se svými penězi něco podnikat.
Trendem, který stojí za pozornost, je i pokles počtu lidí, kterým na konci měsíce zůstane něco z výplaty. Na konci roku 2022 si dokázalo odložit nějakou částku 63 % Čechů, v březnu roku 2024 už to bylo jen 50 %. (Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos o finančním zdraví Čechů). Přitom 32 % Čechů v březnu 2024 uvedlo, že sice nic neušetří, ale nemusí sahat do úspor, 10 % Čechů na konci měsíce musí sáhnout do úspor a na konci potravního řetězce pak najdeme ty, kteří jsou nuceni si peníze půjčovat.
Inflace, která vedla k navýšení životních nákladů, oslabila schopnost lidí spořit. Příjmy v posledních letech sice rostly, ale nikoliv přiměřeně k růstu cen. Lidé si tak mohli dovolit méně než dříve. V roce 2022 vzrostla nominální mzda o 6,5 %, zatímco inflace dosáhla 15,1 %. Reálná mzda tak poklesla o 7,5 %. Šlo o nejdramatičtější pokles reálných příjmů od vzniku samostatné České republiky. V roce 2023 chudnutí populace pokračovalo a reálné příjmy opět poklesly, tentokrát o 2,8 %.
Konečně se dostáváme ke klíčové otázce: Kdo je vlastně v této zemi finančně gramotný? Odpověď není tak jednoznačná. Vezměme si tuto modelovou situaci: V kanceláři pracují na stejné pozici a za stejný plat dva kolegové – Karolína a Karel. Karolína si ke svému platu přivydělá 8 000 korun měsíčně na nejrůznějších brigádách. Karel pobírá od státu příspěvek na bydlení ve stejné výši – 8 000 korun měsíčně. Kdo z nich vykazuje vyšší míru finanční gramotnosti?
Přístup Karolíny poukazuje na podnikavost a schopnost postarat se o sebe i v proměnlivých podmínkách na trhu práce. Karel naopak prokázal přehled v systému sociálních dávek. Díky těmto znalostem získal podporu, na kterou měl nárok. Oba tak projevili určitou úroveň finanční gramotnosti. Naše situace je však komplexní a má více rovin. Matematicko-logickou, ale i psychologicko-filosofickou. Na první pohled se může zdát, že naši hrdinové se pohybují ve dvou paralelních realitách. Ale není tomu tak. Mají jen zcela odlišný mindset. Karolína je přesvědčena, že k penězům vede vždy dlouhá a namáhavá cesta. A v její realitě je to přesně tak. Karel věří, že peníze jsou snadno dostupné. Stačí natáhnout ruku a někdo vám je dá. I v jeho realitě je to přesně tak. A jaké nastavení mysli máte vy? Tato otázka rozhodně stojí za prozkoumání.
Přišel čas vánočních nákupů a vypadá to, že naše finanční gramotnost si dopřává dovolenou. Vánoce už dávno nejsou svátky klidu, ale svátky konzumu a neuvěřitelné ochoty utratit vše, co jsme přes rok nashromáždili na kreditních kartách. Reklamy na nás vyvíjejí nátlak, abychom kupovali další a další drahé dárky. Sociální sítě nám servírují snímky nádherně nazdobených stromečků a sofistikovaně prostřených stolů. Podprahově je nám tak podsouváno přesvědčení, že bez luxusu naše Vánoce nemohou být veselé.
Přemrštěná společenská očekávání nám mohou působit nadměrný stres a přimět nás k překročení vlastních finančních limitů. Z obav, abychom nezklamali ostatní, můžeme utrácet na úkor naší finanční stability. Proto bychom měli mít na paměti dvě věci. Za prvé, Vánoce by neměly být o tom, kolik krabic najdeme pod stromečkem. A za druhé, v lednu přijdou povánoční slevy! Proto si nechme něco z vánočních bonusů i na potom.
1. Mezi aktiva nepatří:
a) luxusní kabelka Birkin od značky Hermès
b) rádio Philco ve stylu art deco ze 30. let
c) romány od Radky Třeštíkové
d) Polkadot, SushiSwap a Ethereum
2. DPH 21 % se v ČR nevztahuje na:
a) kouzelníka na vánočním večírku
b) konfety na vánočním večírku
c) pronájem prostor pro vánoční večírek
d) catering na vánočním večírku
3. Důsledkem inflace je, že:
a) dárky budou letos levnější a koupíme si jich více
b) ingredience na pečení vánočního cukroví budou stát více než loni
c) Česká pošta doručí většinu dárků až po Vánocích
d) lidé v panice vykoupí všechny léky na chřipku a nachlazení
4. Při ztrátě platební karty:
a) rychle zablokuji kartu ve své mobilní aplikaci
b) dárky zaplatím jinou kartou a vyřeším to po Vánocích
c) osobně se zajdu zeptat do banky, co mám dělat
d) nemusím dělat nic, stejně mám skoro nulu na kontě
5. Mezi komodity patří:
a) Bitcoin, Litecoin a Dogecoin
b) zlato, stříbro a diamanty
c) akcie a dluhopisy
d) dolary, libry a eura
Odpovědi: 1c, 2d, 3b, 4a, 5b
Aktuální číslo EDUAmagu v PDF včetně bonusů najdete zde.
